Duše na papíře

mám duši na papíře

co občas v rohu se krčí

(a taky tam skučí)

a pak pro změnu zas

(nemá tak špatný hlas)

potichu zpívá si

zvesela poskakuje

a s lehkými verši si

po nebi pluje . . .

a jindy třeba umírá

to vleče těžký náklad

(proč se vlastně nevzpírá?)

někdy je dobré plakat . . .

na dně si trochu být

pak znovu znovu žít

a snad i milovat . . .

má duše na papíře

ty vyšla sis lehkovážně

tady fouká severák

a často se tu blýská

tady můžou mi tě

na prach rozdupat . . .

(po klidu se ti stýská?)

však ona se na mě

podívala tím pohledem svým

tak malá

(přesto dospělá)

řekla já vím

co nadělám . . .

už nechci si zoufat

budu raději v duši si doufat

že to nepotká mě . . .

tak tedy

já budu doufat

s ní . . .

Za foto děkuji MIRA Photography www.facebook.com/miraaphotography?fref=ts